Městské obchodní společnosti

Cílem tohoto manuálu je poskytnout stručný exkurz do současné právní úpravy municipálních obchodních společností („MOS“) a představit možné způsoby, jak za stávající právní úpravy efektivněji provádět jejich kontrolu. Celý manuál ke stažení zde.

Souhrn hlavních doporučení

Mezi hlavní doporučení na zvýšení transparentnosti MOS, jimiž se manuál podrobně zabývá, patří následující:

  • Vypracování strategického dokumentu při založení MOS
  • Jednací řád rady obce explicitně upravuje jednání rady v působnosti valné  hromady MOS
  • Členové představenstva jsou povinni účastnit se jednání valné hromady MOS
  • Zastupitelstvem delegovaný zástupce obce na jednání valné hromady MOS musí mít jasné pokyny k výkonu práv akcionáře a na valné hromadě
  • Zřízení nominačního výboru jako poradního orgánu zastupitelstva
  • Pověření finančního výboru kontrolou hospodaření MOS
  • Povinnost představenstva podávat průběžné a ad hoc zprávy o MOS zastupitelstvu obce, radě obce
  • Proklamace MOS jako povinného subjektu dle InfoZ ve stanovách MOS
  • Ve stanovách MOS jsou explicitně stanovena právní jednání, o nichž rozhoduje valná hromada (namísto představenstva)
  • O založení, zrušení dceřiných společností, či o účasti MOS v jiných obchodních společnostech rozhoduje valná hromada MOS (nikoli představenstvo)
  • Členy představenstva MOS volí valná hromada, nikoli dozorčí rada
  • Důraz na kvalifikační předpoklady členů orgánů MOS, upravení nominačního procesu
  • Stanovení limitace odměn členů orgánů MOS ve stanovách
  • Zákaz či alespoň početní omezení souběhu výkonu funkce v orgánech různých MOS
  • Posilnění pozice dozorčí rady MOS- stanovit ve stanovách právní jednání představenstva, k nimž je zapotřebí předchozího souhlasu dozorčí rady
  • Zřízení výboru pro audit

ČÁST I.: Rozhodovací procesy obce

I. Fáze – založení MOS

Zastupitelstvu obce je dle § 84 odst. 2 písm. e) ZOZ vyhrazeno rozhodovat o:

  • založení nebo rušení právnických osob
  • schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy (dle metodiky Ministerstva vnitra i rozhodování o jejich změnách)
  • rozhodování o účasti v již založených právnických osobách

Zastupitelstvu obce je tak svěřena role ustavující valné hromady, kdy současně s rozhodnutím o založení MOS schvaluje zakladatelskou listinu a stanovy a volí představenstvo a členy dozorčí rady MOS.

Finálnímu rozhodnutí zastupitelstva však z logiky věci musí předcházet projednání založení MOS radou, a to s ohledem na ustanovení § 102 odst. 1 ZOZ, dle kterého rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení, a na ustanovení § 102 odst. 2 písm. c) ZOZ, dle kterého rada rozhoduje ve věcech obce jako jediného akcionáře municipální obchodní společnosti (těmto jednáním zpravidla předchází přípravy a analýzy obecního úřadu či třetího subjektu).

V této fázi je tedy zapotřebí:

  • odůvodnit potřebu založení MOS, vypracovat dokument obsahující základní strategii společnosti a její cíle
  • schválit obsah stanov upravujících práva a povinnosti orgánů společnosti s ohledem na specifické postavení MOS, jejichž režim je ovládán soukromoprávní i veřejnoprávní úpravou (k tomuto blíže manuál: ČÁST II- DOPORUČENÍ)
  • zvolit členy orgánů společnosti z řad kvalifikovaných odborníků v oboru předmětu podnikání MOS, zejména pokud se týká členů představenstva, přičemž rada obce je oprávněna rozhodnout o odvolání a volbě členů příslušných orgánů obchodní společnosti, v níž je obec jediným společníkem, s tím, že zastupitelstvo je nadáno právem navrhovat konkrétní členy těchto orgánů a zároveň navrhovat odvolání členů těchto orgánů dle § 84 odst. 2 písm. g) ZOZ. Rada obce má možnost návrh zastupitelstva odmítnout, nemůže však bez jeho návrhu rozhodnout o jmenování jiné osoby.

II. Fáze- Výkon působnosti valné hromady MOS

A. OBEC JE JEDINÝM SPOLEČNÍKEM/AKCIONÁŘEM MOS

Dle § 102 odst. 2 písm. c) ZOZ je radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného akcionáře municipální obchodní společnosti. Rada obce tedy přijímá usnesení v působnosti valné hromady, tj. činí rozhodnutí jediného akcionáře. Je však třeba neustále mít na vědomí i vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce obsažené v § 84 odst. 2 písm. e) a g) ZOZ.

Na jednání rady obce se tak neaplikují procedurální pravidla o svolávání valné hromady předvídaná v ZOK, nýbrž se jednání rady a přijímání usnesení řídí veřejnoprávními předpisy, tj. § 101 ZOZ (je však nutné samozřejmě dodržet požadavek obsažený v ZOK, kdy určitá zákonem vymezená rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu).

DOPORUČENÍ K ROZHODOVÁNÍ OBCE JAKO JEDINÉHO AKCIONÁŘE

Jednací řád rady explicitně upravuje jednání rady obce v působnosti valné hromady MOS, tento by měl obsahovat následující pravidla:

i)      Povinnost rady informovat zastupitele o návrhu programu jednání rady ve věci municipální obchodní společnosti obsahující přizvání zastupitelů na jednání rady (vyplývá z ustanovení § 101 odst. 1 ZOZ, dle kterého může rada k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby)

ii)    Povinnost účasti členů představenstva MOS na jednání rady

vyplývá z ustanovení:

ad 1) veřejnoprávní úpravy:  § 101 odst. 1 ZOZ

ad 2) soukromoprávní úpravy: § 357 ZOK, dle kterého je akcionář oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon akcionářských práv na ní

ad 3) Nejvyšší soud ČR usnesením sp.zn. 29 Cdo 3009/2007 ze dne 27.1.2009 vyslovil právní závěr: „Nebrání-li jim v tom vážné důvody, jsou členové představenstva zásadně povinni účastnit se jednání valné hromady.“

iii)   Povinnost představenstva MOS předložit ve stanoveném termínu materiály pro jednání rady v působnosti valné hromady, mezi tyto patří zejména:

ad 1) návrh programu jednání

ad 2) návrh rozhodnutí (usnesení)rady včetně důvodové zprávy k přijetí tohoto rozhodnutí

ad 3) dokumenty osvědčující souhlas dozorčí rady u právních jednání, u nichž to vyžadují stanovy společnosti

B. OBEC JE JEDNÍM Z VÍCE AKCIONÁŘŮ/SPOLEČNÍKŮ MOS

Pokud je obec jedním z více akcionářů municipální obchodní společnosti, je nutno postupovat dle § 84 odst. 2 ZOZ, kdy zastupitelstvo obce deleguje zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti. Na svolání a průběh, usnášeníschopnost valné hromady se pak použijí relevantní ustanovení ZOK (oproti případu, kdy je obec jediným akcionářem- viz výše). Jedná se totiž o „skutečnou valnou hromadu“ jako nejvyšší orgán MOS, kdy zastupitelstvem delegovaný zástupce obce na valné hromadě hájí zájmy obce jako společníka.

Dle § 102 odst. 2 písm. b) ZOZ je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce.

DOPORUČENÍ

V případě, že má zastupitelstvem delegovaný zástupce obce hájit na valné hromadě zájmy obce jako akcionáře, je nezbytné tyto předem definovat a udělit mu v souvislosti s výkonem práv akcionáře na valné hromadě přesné pokyny.

Zastupitelstvo deleguje zástupce obce na valnou hromadu. Rada přijetím usnesení udělí delegátovi pokyny k výkonu práv obce jako akcionáře.

1. Zastupitelstvo deleguje usnesením zástupce obce na valnou hromadu a určí případného náhradníka zástupce 2. Delegát předloží radě obce program konání valné hromady MOS v dostatečném předstihu 3. Delegovanému zástupci jsou po předchozím projednání programu valné hromady radou uděleny pokyny:

i)     pokyny k výkonu hlasovacího práva k jednotlivým bodům programu jednání valné hromady ii)    pokyny k výkonu dalších práv akcionáře (např. práva na vysvětlení dle § 357 ZOK) iii)   pokyn zástupci k doručení zápisu z valné hromady radě

B. OBEC JE JEDNÍM Z VÍCE AKCIONÁŘŮ/SPOLEČNÍKŮ MOS

B. OBEC JE JEDNÍM Z VÍCE AKCIONÁŘŮ/SPOLEČNÍKŮ MOS

Pokud je obec jedním z více akcionářů municipální obchodní společnosti, je nutno postupovat dle § 84 odst. 2 ZOZ, kdy zastupitelstvo obce deleguje zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti. Na svolání a průběh, usnášeníschopnost valné hromady se pak použijí relevantní ustanovení ZOK (oproti případu, kdy je obec jediným akcionářem- viz výše). Jedná se totiž o „skutečnou valnou hromadu“ jako nejvyšší orgán MOS, kdy zastupitelstvem delegovaný zástupce obce na valné hromadě hájí zájmy obce jako společníka.

Dle § 102 odst. 2 písm. b) ZOZ je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce.

DOPORUČENÍ

V případě, že má zastupitelstvem delegovaný zástupce obce hájit na valné hromadě zájmy obce jako akcionáře, je nezbytné tyto předem definovat a udělit mu v souvislosti s výkonem práv akcionáře na valné hromadě přesné pokyny.

Zastupitelstvo deleguje zástupce obce na valnou hromadu. Rada přijetím usnesení udělí delegátovi pokyny k výkonu práv obce jako akcionáře.

1. Zastupitelstvo deleguje usnesením zástupce obce na valnou hromadu a určí případného náhradníka zástupce 2. Delegát předloží radě obce program konání valné hromady MOS v dostatečném předstihu 3. Delegovanému zástupci jsou po předchozím projednání programu valné hromady radou uděleny pokyny:

i)     pokyny k výkonu hlasovacího práva k jednotlivým bodům programu jednání valné hromady ii)    pokyny k výkonu dalších práv akcionáře (např. práva na vysvětlení dle § 357 ZOK) iii)   pokyn zástupci k doručení zápisu z valné hromady radě

C. NOMINAČNÍ VÝBOR

Ačkoli pravomoc volit členy představenstva a dozorčí rady náleží do působnosti valné hromady, tj. rady obce, či valné hromady, jíž se účastní delegáti obce (není-li stanovami vyhrazena volba členů představenstva dozorčí radou), valná hromada tak činí na základě návrhu zastupitelstva obce. Valná hromada tak může volit uvedené orgány MOS pouze z řad jedinců (návrhem však není při volbě vázána), kteří jsou navrženi zastupitelstvem obce.

DOPORUČENÍ

i)  Zastupitelstvo zřídí v souladu s § 84 odst. 2 písm. l) ZOZ nominační výbor jako svůj poradní orgán

Nominační výbor:

  1. sestaví seznam kvalifikačních a dalších předpokladů uchazečů o členství v orgánech MOS
  2. vyhlašuje a provádí výběrová řízení na jednotlivé funkce v MOS
  3. zveřejňuje podmínky výběrových řízení včetně zásad hodnocení nabídek a protokolů z výběrového řízení
  4. doporučí zastupitelstvu vhodného kandidáta
  5. v případě, že se zastupitelstvo při volbě kandidáta odchýlí od doporučení nominačního výboru, přijme usnesení obsahující    odůvodnění takového rozhodnutí

D. FINANČNÍ VÝBOR

Dle § 119 odst. 3 ZOZ

finanční výbor

  • provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce,
  • plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. 

Dle soukromoprávní úpravy municipálních obchodních společností obsažené v ZOK je dozorčí rada kontrolním orgánem společnosti a dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnosti společnosti. S ohledem na specifické postavení MOS je však dle našeho názoru žádoucí posilnění kontrolní pravomoci přímo ze strany orgánů municipality, jež by byla vykonávána finančním výborem

DOPORUČENÍ

Zastupitelstvo přijme usnesení (ideálně při založení MOS v působnosti ustavující valné hromady), jímž pověří finanční výbor kontrolou hospodaření MOS s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtu (kontrola se svěřeným majetkem, jehož vlastníkem zůstává obec, kontrola dotací, kontrola návratné finanční výpomoci).

ČÁST II.: Doporučený obsah stanov

1. DOBŘE INFORMOVANÝ ZASTUPITEL aneb PRÁVO SPOLEČNÍKA/AKCIONÁŘE NA INFORMACE

Dle § 82 odst. ZOZ má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo mimo jiné:

  • předkládat zastupitelstvu, radě obce návrhy na projednání
  • vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, přičemž písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů
  • požadovat od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce, tato musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů

Dle § 84 odst. 2 ZOZ je zastupitelstvu obce mimo jiné vyhrazeno

  • rozhodovat o založení
  • rozhodovat o zrušení právnických osob
  • schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy (včetně rozhodování o jejich změnách)
  • rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách
  • delegovat zástupce obce, s výjimkou, kdy obec je jediným společníkem MOS, na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast
  • navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání

Primárním předpokladem pro řádný výkon shora uvedených práv a povinností zastupitelstva je velmi dobrá informovanost zastupitele. Ačkoli ZOZ explicitně v ustanovení § 82 ZOZ nestanoví právo zastupitele být průběžně informován o hospodaření a aktuálních otázkách týkajících se MOS, lze logickým výkladem dovodit, že toto právo je implicitně obsaženo v právu zastupitele na vznesení dotazů a připomínek na statutární orgány MOS (jen stěží lze vznést konkrétní dotaz či připomínku na statuární orgány MOS v případě, že zastupitel nemá dostatečné předchozí informace o činnosti MOS). Shodně tak lze použitím logického výkladu zákona dospět k závěru, že předpokladem pro učinění odpovědného rozhodnutí zastupitelstva, o zrušení MOS či dispozici s účastí obce v MOS, potažmo o navržení vhodného člena orgánů MOS či jeho odvolání je zajištění kontinuální informovanosti o MOS.

Dle § 357 ZOK je akcionář oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní.

Ačkoli je v případě jediného akcionáře obce rozhoduje v působnosti valné hromady rada obce, je s ohledem na hierarchizaci orgánů obce a shora citovanou pravomoc zastupitelstva ve věcech municipálních obchodních společností nezbytné, aby týmiž informacemi jako disponují členové rady, disponovali i členové zastupitelstva obce.

DOPORUČENÍ[ref]V případě, že obec není jediným akcionářem MOS, je nutné ve stanovách upravit právo na informace shodně u ostatních minoritních akcionářů, tj. začlenit do stanov formulaci, že právo na průběžné a tzv. ad hoc informace mají všichni akcionáři a poté explicitně ve stanovách upravit specifický proces reportování zastupitelstvu a radě obce, jakožto jednoho z akcionářů MOS[/ref]

Stanovy MOS by tedy měly obsahovat v oddílu upravujícím práva a povinnosti představenstva a práva a povinnosti akcionáře:

i)      povinnost podání průběžných zpráv zastupitelstvu a radě obce

Povinnost členů představenstva průběžně předkládat zastupitelstvu a radě zprávy o hospodaření, významných právních jednáních a rozhodnutích představenstva ve stanoveném časovém intervalu (např. každé 3 měsíce).

ii)    Povinnost podání ad hoc zpráv zastupitelstvu a radě obce

Povinnost členů představenstva předložit zastupitelstvu a radě obce tzv. ad hoc zprávy,tj. informace o významných skutečnostech, jež nesnesou odkladu a nemohou tak být reportovány až v průběžné zprávě (ad hoc zprávami mohou např. být zprávy o vývoji pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti od určité, stanovami nadefinované částky).

2. DOBŘE INFORMOVANÝ OBČAN

Municipální obchodní společnost jsou, pokud splňují podmínku, že předmětem jejich činnosti je naplňování veřejného zájmu, považovány za povinný subjekt dle zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfoZ“). Kupříkladu k povaze Dopravního podniku hl. m. Prahy jako povinného subjektu dle InfoZ se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 114/2011-121 ze dne 19. října 2011. Postavení MOS jako povinného subjektu dle InfoZ je žádoucí proklamovat přímo ve stanovách společnosti.

DOPORUČENÍ:

Stanovy by měly v úvodních ustanoveních obsahovat jednoznačnou proklamaci o tom, že MOS je povinným subjektem ve smyslu § 2 InfoZ.

3. VYHRAZENÍ PRAVOMOCI VALNÉ HROMADY ROZHODOVAT O URČITÝCH PRÁVNÍCH JEDNÁNÍCH NAMÍSTO PŘEDSTAVENSTVA/PROBLEMATIKA ŘETĚZENÍ SPOLEČNOSTI

Dle § 163 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Rozhodování o právních jednáních spadá dle ZOK do působnosti představenstva MOS, není-li však ve stanovách MOS  upraveno jinak.

S ohledem na skutečnost, že MOS nakládají s veřejnými prostředky, je žádoucí posilnit pozici valné hromady MOS (tj. rady obce jakožto valné hromady, je-li obec jediným akcionářem, či valné hromady, jíž se účastní delegáti voleni zastupitelstvem obce), aby tato rozhodovala o nejvýznamnějších právních jednáních přímo namísto představenstva.

DOPORUČENÍ

V oddílu upravujícím působnost valné hromady jsou explicitně stanovena právní jednání, o nichž rozhoduje valná hromada (namísto představenstva). Mezi taková právní jednání doporučujeme zařadit

  • Dispozice s nemovitým majetkem MOS (prodej, koupě, směna, nájem, zřízení zástavního práva či věcného břemene) od určité hodnoty nemovitostí, či věcného práva, kdy cena musí být stanovena znaleckým posudkem
  • Rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku od určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky
  • Uzavření smluv, jejichž plnění přesáhne určitou výši
  • Rozhodování o založení nebo zrušení dceřiné obchodní společnosti
  • Rozhodování o účasti MOS v jiných obchodních společnostech

Rozhodování o uzavření smluv, dispozice s nemovitostmi či rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení může být stanovami rozloženo dle stanovami určené výše plnění smlouvy, hodnoty nemovitostí, či předpokládané hodnoty veřejné zakázky mezi rozhodovací pravomoc valné hromady a představenstva (v případě, že rozhoduje představenstvo je však nutný předchozí souhlas dozorčí rady).

Rozhodování o založení, zrušení dceřiné obchodní společnosti či o účasti MOS v jiných obchodních společnostech by mělo být s ohledem na specifickou povahu MOS stojících na pomezí soukromého a veřejného práva vždy vyhrazeno valné hromadě MOS.  V případě, že stanovy nesvěří rozhodnutí o založení dceřiné společnosti či o účasti MOS v jiných obchodních společnostech do působnosti valné hromady MOS, ztrácí municipalita vliv na bezesporu jedno z nejstrategičtějších rozhodnutí, potažmo nemůže ovlivnit výši finančních prostředků vynaložených MOS v souvislosti s takovým rozhodnutím.

4. PŘEDSTAVENSTVO MOS

Představenstvo je statutárním orgánem, kterému přísluší obchodní vedení MOS. Rozhoduje o všech záležitostech, jež nejsou zákonem či stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady či dozorčí rady.

DOPORUČENÍ

i)     členové představenstva jsou voleni valnou hromadou MOS na základě návrhu zastupitelstva, jehož poradním orgánem je nominační výbor

Soukromoprávní úprava: Dle § 438 ZOK členy představenstva volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. V případě, že volí členy představenstva dozorčí rada, schválí také smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.

Veřejnoprávní úprava:  § Dle § 102 odst. 2 písm. c) ZOZ je radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného akcionáře MOS.

Volba a odvolání členů představenstva je jednou z nejdůležitějších rozhodovacích pravomocí rady obce při výkonu působnosti valné hromady MOS. Pokud by tato pravomoc byla stanovami přenesena na dozorčí radu, mohlo by to být dle některých názorů z řad právníků specializujících se na problematiku správního práva hodnoceno jako nepřípustné „odnětí“ vyhrazené pravomoci rady obce. [ref]POSPÍŠIL, P. a kol. Právnické osoby obcí a krajů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 130 s. „Volba a odvolání členů představenstva je jednou z nejdůležitějších rozhodovacích pravomocí rady kraje při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti. Pokud by tato pravomoc byla stanovami přenesena na dozorčí radu, mohlo by to být hodnoceno jako nepřípustné „odnětí“ vyhrazené pravomoci rady kraje. Pokud by stanovy s tímto zněním byly schváleny již při založení akciové společnosti zastupitelstvem kraje, fakticky by tak zastupitelstvo svým rozhodnutím „ odňalo“ radě kraje její vyhrazenou pravomoc.“[/ref]

ii)   personální složení představenstva (důraz na odborníky namísto představitelů samosprávy) a kvalifikační požadavky na členy představenstva

Doporučujeme do stanov začlenit minimální počet členů představenstva, kteří budou voleni z řad odborníků nikoli představitelů samosprávy, stanovit kvalifikační předpoklady na členy představenstva, aby byla zajištěna jejich vysoká odbornost a procedurální postup upravující výběr kandidátů na členy představenstva (výběrová řízení vyhlašovaná nominačním výborem). Je žádoucí taktéž explicitně do stanov uvést, že členové představenstva jsou voleni valnou hromadou (tj. radou obce, či valnou hromadou, jíž se účastní delegát zvolený zastupitelstvem obce) ovšem na návrh zastupitelstva obce, resp. nominačního výboru (viz část I., fáze II., oddíl C NOMINAČNÍ VÝBOR)

iii) Začlenit ustanovení upravující limitaci odměny člena představenstva

Jak bylo uvedeno shora, ačkoli členy představenstva volí a odvolává valná hromada MOS (jestliže tak nečiní dle stanov dozorčí rada, což by však mohlo být v rozporu s veřejnoprávní úpravou municipalit, viz výše), která taktéž schvaluje smlouvy o výkonu funkce, je vhodné do stanov jako statutu MOS začlenit ustanovení upravující limitaci výše odměny.

iv)  Střet zájmů členů představenstva

  • Zákaz, aby člen představenstva byl členem statutárního orgánu či kontrolního orgánů jiné MOS municipality, či stanovit alespoň maximální počet možného členství jedné osoby v uvedených orgánech různých MOS municipality (omezení tzv. „politických trafik“)
  • Stanovit časový odstup mezi odvoláním člena představenstva a jeho volbou do dozorčí rady (aby bylo zamezeno střetu zájmů při kontrolní činnosti dozorčí rady za předcházející období představenstva).

v)    Povinnost členů představenstva podávat průběžné zprávy a ad hoc zprávy zastupitelstvu a radě municipality

Informační povinností členů představenstva jsme se v tomto manuálu podrobně zabývali v  části II. Oddíl 1 (Dobře informovaný zastupitel)

Povinnost účastnit se jednání rady obce (viz část I. Oddíl 2 Výkon působnosti valné hromady MOS)

5. DOZORČÍ RADA MOS

Jak již bylo uvedeno, je dozorčí rada kontrolním orgánem společnosti a dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnosti společnosti. U MOS by měl být kladen důraz na posílení pozice dozorčí rady, kdy je stanovami vyžadováno udělení předchozího souhlasu dozorčí rady k významným rozhodnutí představenstva.

DOPORUČENÍ

i)     V oddílu upravujícím působnost dozorčí rady jsou explicitně stanovena právní jednání představenstva, k jejichž učinění je zapotřebí předchozího souhlasu dozorčí rady.

Mezi taková právní jednání doporučujeme zařadit následující právní jednání, nejsou-li stanovami vyhrazena výlučně do působnosti valné hromady (viz část II. oddíl 3 Vyhrazení pravomoci valné hromady)

  • Dispozice s nemovitým majetkem MOS (prodej, koupě, směna, nájem, zřízení zástavního práva či věcného břemene) od určité hodnoty nemovitostí, či věcného práva, kdy cena musí být stanovena znaleckým posudkem
  • Rozhodnutí o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku od určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky
  • Uzavření smluv, jejichž plnění přesáhne určitou výši

ii)   personální složení členů dozorčí rady a kvalifikační požadavky na členy dozorčí rady (viz část I., fáze II., oddíl C NOMINAČNÍ VÝBOR)

Účast představitelů municipality v dozorčí radě je obecně lépe vnímána, než jejich účast v představenstvu MOS, a to právě pro kontrolní pravomoc dozorčí rady, kdy je prostřednictvím představitelům municipality takto přímo posílena kontrola ze strany obce. Členství odborníků v dozorčí radě je však rovněž žádoucí.

Pokud se týká kvalifikačních požadavků a procedurálního postupu upravujícího výběr kandidátů lze vycházet z premis uvedených u příslušného oddílu věnujícího se členům představenstva.

iii) Začlenit ustanovení upravující limitaci odměny člena dozorčí rady (viz manuál Část II. Oddíl 4 Představenstvo)

Střet zájmů člena dozorčí rady (viz manuál Část II. Oddíl 4 Představenstvo)

6. VÝBOR PRO AUDIT

Za účelem diverzifikace kontrolních činností v rámci jednotlivých orgánů MOS doporučujeme zřídit výbor pro audit, jenž by vykonával činnosti uvedené v § 44 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., zákona o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (aniž by tím byla dotčena odpovědnost členů statutárního orgánu či dozorčí rady), tj. kupříkladu hodnocení účinnosti vnitřní kontroly společnosti, vnitřního auditu a systému řízení rizik, posuzování nezávislosti statutárního auditora a auditorské společnosti.

Nenašli jste, co jste hledali?

Napište naší expertce

Luise Bláhové na poradna@oziveni.cz

Související kauzy

Spor o informace s Českými drahami ukazuje limity poslední novely zákona o svobodném přístupu k informacím

Jednou z největších překážek v přístupu k informacím byl tradiční ping-pong mezi povinným subjektem a jeho nadřízeným orgánem. Povinné subjekty často nerespektovaly právní názor nadřízeného orgánu a i přes několikerá zrušující rozhodnutí odmítaly poskytovat informace. V takových případech mohl žadatelům pomoci pouze soud, který jediný

více »

Velké Hamry nadále odmítají poskytnout studii ke zlepšení kvality ovzduší. Ping-pongům na úřadech by měl od Nového roku zabránit informační příkaz.

Právo na informace je jedno ze základních práv každého občana, definované v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Praktická vymahatelnost zákona ovšem často pokulhává. Příkladem za všechny může být naše snaha získat kopii studie, která se týká kvality ovzduší ve městě Velké Hamry. Zlepšení

více »

publikace k tématu

pub_whistle

Správná radnice: Manuál transparentní samosprávy 2017

Transparentnost je jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji proti korupci. Dostatečně rozsáhlý, jednoduchý a rychlý přístup veřejnosti k informacím má příznivý vliv na důvěru občanů v demokratické instituce a na jejich ochotu podílet se na veřejném životě, což je v současnosti často diskutovaný společenský problém.Tato publikace je primárně určena zástupcům obcí, kteří hledají praktická doporučení pro otevírání radnic, volebním kandidátům a v neposlední řadě aktivním občanům, kteří se zajímají o činnost své radnice. Publikace odkazuje na související webové stránky věnované tématu www.spravnaradnice.cz, kde čtenáři mohou najít především příklady dobré praxe ke všem oblastem.

pub_whistle

Jak zvýšit úroveň transparentnosti městských společností v zemích Visegrádské čtyřky

Transparentní nakládání s veřejnými prostředky je jednou z nejzásadnějších podmínek ekonomického růstu. Mezinárodní studie zdůrazňují, že transparentní a odpovědné vedení veřejných podniků zvyšuje efektivitu, a tím zvyšuje příjmovou složku společností ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků. Městské obchodní společnosti (MOS) hrají důležitou úlohu v místních rozpočtech a jejich transparentní a odpovědné vedení může vést ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a efektivnějšímu nakládání s veřejnými prostředky na místní úrovni.

Available in English:

Případová studie městské obchodní společnosti: Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost

Tato případová studie vznikla v rámci projektu Višegrádská iniciativa pro transparentní městské společnosti. Městské společnosti jsou obchodními společnostmi, které majoritně vlastní jeden či více územních samosprávných celků a které tak stojí na pomezí soukromého a veřejného práva, kdy municipalita vykonává práva společníka prostřednictvím svých orgánů. Městské společnosti jsou v rámci všech zemí V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko) vzhledem k nedokonalé regulaci vystaveny korupčním rizikům.

Available in English:

Transparentnost městských společností:
příklad 5 dopravních podniků v ČR


Cílem analýzy samotné je popsat a vyhodnotit stávající praxi v řízení městských společností na příkladu 5 největších městských dopravních podniků. Zjištěné výsledky jsou základem pro návrh doporučení pro místní samosprávy. Tedy jak implementovat nástroje pro lepší správu svých společností a snížit rizika nehospodárnosti a korupce při jejich řízení.

Analýza vymahatelnosti zákonných úprav střetu zájmů v České republice 

(Oživení, 2014) Cílem analýzy vymahatelnosti střetu zájmů v českém prostředí není přinést porovnání či hodnocení legislativy týkající se střetu zájmů jako celku, ale soustředit se na konkrétní aspekt funkčnosti právního předpisu, na jeho vymahatelnost. Což souvisí se základní představou, že samotná existence právního předpisu není jediným kritériem, který bychom při hodnocení funkčnosti legislativy měli posuzovat. Zavedení právního předpisu do praxe, bez ohledu na jeho úroveň kvality nebo rozsah, závisí více či méně na institucionálních mechanismech vymahatelnosti.

Available in English:

Analysis of the enforceability of conflict of interest laws in the Czech Republic

(Oživení, 2014) The objective of this analysis of the enforceability of confl ict of interest laws in the Czech context is not to compare or evaluate the laws governing confl ict of interest in general, but to focus on one specifi c aspect of the functionality of legal regulations, namely enforceability. The reason for that is our fundamental conviction that the existence of a legal regulation is not the only criterion that should be judged when assessing its applicability in practice. Implementation of a law, regardless of its quality or scope, is more or less dependent on the institutional mechanisms of enforceability.